Český jazyk je krásný, jen co je pravda. Nejen, že je v něm obsaženo časování, skloňování, má mnoho vzorů a rodů podstatných jmen, ale také spřežky. Spřežky jsou výsledek tvorby slov. Spojují dvě slova, kterým se ve všech tvarech uchová stejná podoba. Spřežky je nutné rozlišit od slovních spojení, u kterých je jasné, že jde o spojení předložky s podstatným jménem, v takovém případě je možná pouze rozdělená varianta. Také je lze díky původu obou spojených slov, pomocí tzv. spřahování, psát dohromady i zvlášť. Většinou jde buď o subjektivní pocit anebo o zažitou podobu.

Slovo napohled x na pohled je tedy napsáno gramaticky správně, v obou tvarech. Je však nutné pochopit význam v kontextu věty. Pokud budeme psát pozdrav babičce z dovolené na pohled, je nutné a jedině povolené slovní spojení napsat odděleně.

Jako tradičně, zkuste si to v následujících řádcích doplnit:

Tento člověk na_  působí mile a přívětivě. Na_ je nutné nalepit známku, aby to pošta doručila adresátovi. Už na_ se mi líbí, že je text srozumitelný. Jasně a výstižně, tak se píše zpráva na_.

Na pohled, napohled

• Význam tohoto slova je ve smyslu na podívání
• Spřežka
• Správné oba tvary
• Nutně rozlišit od klasického spojení podstatného jména a předložky

Na pohled/napohled je jasné, že ona je větší než on.

Napohled/na pohled patří mezi spřežky.

Na pohled/napohled se zdá, že jde o náročnou věc. A přitom to tak složité není.

Napohled/na pohled to vypadá, jako kvalitní jídlo, ale při přečtení etikety jsem jej vrátila na původní místo.

Na pohled

• Ve smyslu předložky na a podstatného jména pohled
• Píšeme, díváme se, lepíme apod. něco na pohled

Na škole v přírodě jsem jeden večer napsala pozdrav domů na pohled s výjevem okolní přírody.

Na pohled je nutné vždy nalepit známku, aby došel tam, kam má.

Přání k Velikonocům a Vánocům se tradičně píší na pohled a následně rozesílají vzdálené rodině.