Podíváme-li se na český jazyk, zjistíme, že je velmi rozsáhlý, krásný, ale i svým způsobem lstivý. Slov má nespočet, mnoho dvojsmyslů, spřežek, vyjmenovaných slov, přejatých a stejně či podobně znějících výrazů. Mnohdy ani rodilý Čech netuší, co a proč je správné napsat v daném slově zrovna v tom daném tvaru, podobě. Naštěstí existují pravidla pravopisu, a ty dokážou zodpovědět kdejakou otázku.

Je třeba si uvědomit, že ne vždy se jedná o pravopisnou chybu, když napíšeme to stejné znějící slovo s jiným písmenem. Co takové předpony? Ty dotváří dojem z informace, kterou nám věta nabízí. Takové svolat x zvolat se dá napsat oběma způsoby. Jde však o jejich význam. Pozor tedy při jejich užití, jinak by se vám mohlo stát, že místo toho, abyste shromáždili dav lidí na náměstí, vám někdo na náměstí půjde vykřikovat.

Co takhle se odzkoušet v diktátu:

V novinách bylo psáno, že když muž _volal: „Pojďte ke mně krasotinky.“, seběhly se všechny kočky z okolí. _volat zasedání vlády jistě není nic jednoduchého. Dostal jsem úkol, _volat všechny kamarády mého bratra na jeho rozlučku se svobodou. „Teda to byla podívaná.“, _volala divačka na konci promítání filmu.

Svolat

• Určuje směr dohromady
• Dav lidí se ve stejnou chvíli sejde na stejném místě
• Předpona s-

Král nechal svolat krejčí z celého království.

Vláda byla svolána ještě téhož dne, kdy byl zvolen prezident.

Myslivci se časně ráno svolali na poslední lov tohoto roku.

Zvolat

• Užíváme ve významu něco vykřiknout, hlasitě zavolat
• Předpona z-
• Nedokonavé sloveso se stalo dokonavým

Během sportovního utkání moderátor několikrát zvolal: „Gól.“

Při svatebního obřadu se nikdo neodvážil, zvolat námitku.

Po zazvonění školního zvonku, Miluše zvolala na paní učitelku: „Začíná hodina.“